Congruence: Průvodce pro začátečníky | Blog 4brain

Fomenková, Ya. Koncepce kongruence v terapeutickém procesu a role rodinné výchovy v rozvoji osobnostní kongruence / Ya. — Text: přímý // Mladý vědec. — 2019. — Č. 30 (268). — S. 105-108. — URL: https://moluch.ru/archive/268/61815/ (datum přístupu: 13.02.2025).

Článek zkoumá koncept kongruence a inkongruence v terapii zaměřené na klienta. Je předloženo zdůvodnění ústřední důležitosti kongruence ve vztahu mezi psychoterapeutem a klientem pro dosažení terapeutických cílů. Článek uvádí argumenty ve prospěch skutečnosti, že osobnostní inkongruence je důsledkem disharmonických vztahů mezi rodiči a dětmi, a také ukazuje účinnost terapie zaměřené na klienta při nápravě neschopnosti osobnosti kongruence.

Klíčová slova: klientsky orientovaný přístup, podmínky psychoterapeutického procesu, osobnost, vzdělání, kongruence, inkongruence.

Problém ontogenetického utváření takové kvality, jako je kongruence, nebyl ve studiích věnovaných tomuto fenoménu téměř zmíněn. Jeho význam v životě každého subjektu je přitom dán tím, že inkongruence brání rozvoji jedince, jeho sebeurčení, ustavení osobní a profesní identity i seberealizaci. Ztráta kontaktu se svou pravou podstatou, svými skutečnými zkušenostmi, je zdrojem globálního pocitu nespokojenosti. V tomto ohledu se jeví jako nezbytné studovat utváření kongruence a inkongruence, které nám umožní tento proces ovlivňovat a vytvářet psychokorekční a preventivní programy.

Psychologické poradenství navržené K. Rogersem se nazývá nedirektivní, protože celý směr terapie si určuje klient sám. V konzultačním procesu se K. Rogers zaměřil především na procesy probíhající ve skupině nebo v prostoru individuální práce, což naznačuje, že se jedná o terapii, pro kterou jsou hlavním prostředkem psychoterapeutického ovlivnění vnitroskupinové dynamické procesy [3].

Klientsky orientovaný přístup v psychoterapii je založen na respektu ke klientovi, jeho zkušenostem a přáním, jehož smyslem je vytvořit co nejpříznivější podmínky pro jeho seberozvoj. Přístup K. Rogerse k poradenství neobsahuje téměř žádné specializované terapeutické techniky, mnohem více se autor věnoval odborným a osobnostním kvalitám konzultanta („facilitátora“), které klientovi pomohou naučit se přijmout sám sebe a realizovat svůj osobní potenciál.

K. Rogers tedy identifikoval několik zásadně důležitých vlastností a dovedností pro konzultanta, které musí mít a které vstoupily do praxe poradenství jako základní, nezbytné a dostatečné terapeutické podmínky. Konzultant musí v první řadě vytvořit atmosféru bezpodmínečného pozitivního přijetí a respektu a také pozornosti k vnitřnímu světu prožitků klienta a jeho výrokům, bez ohledu na povahu toho, co říká. Poradce musí být kongruentní, to znamená, že během poradenského procesu otevřeně vyjadřuje své skutečné pocity a chování (verbální i neverbální). Třetí podmínkou je schopnost empaticky porozumět, tedy schopnost porozumět pocitům, myšlenkám, emocím, postavit se na místo klienta a chápat jeho stav, aniž by se do něj zapletl, nesplýval s ním, ale zachoval si svou oddělenost. K. Rogers hovoří i o další důležité podmínce: terapeut musí mít autenticitu, to znamená být upřímný ve vztahu ke klientovi, být sám sebou v roli konzultanta jak ve svých reakcích, tak ve svém chování obecně [7]. Stojí za zmínku, že výše uvedené vlastnosti by neměl mít pouze poradce, ale klient by měl na sebe cítit jejich pozitivní a příznivý vliv.

Ze všech nezbytných terapeutických podmínek navržených K. Rogersem se jako nejzásadnější jeví dodržování kongruence ze strany terapeuta, a to z toho důvodu, že jakýkoli jiný stav ztrácí svou terapeutickou sílu, pokud není dodržena kongruence terapeutova sebevyjádření. I když projeví empatii, ale klient má pocit, že se to děje neupřímně, pak s vysokou mírou pravděpodobnosti nebude cílů terapie dosaženo. Kongruentní sebevyjádření psychoterapeuta navíc umožňuje vytváření příznivých podmínek, které podporují osobní růst a rozvoj klientů, takže dosažení kongruence (pomoci klientům uvědomit si své činy, myšlenky, pocity a jejich vliv na sebe i druhé) se stává důležitým úkolem terapie [5].

Vzhledem k tomu, že klientsky orientovaný přístup nepoužívá specializované techniky a cvičení, jsou přesto kladeny vysoké kompetenční požadavky na terapeuta, který musí umět rozpoznat a analyzovat odchylky od vlastní kongruence, ale zároveň také pečlivě a empaticky sledovat klientovy prožitky, všímat si jejich směru a míry pravdivosti [2].

Kongruenci chápe K. Rogers jako identitu fenomenologické zkušenosti jedince (co člověk cítí, myslí, cítí) s jeho představami o sobě, svým sebepojetím. Čím větší je shoda mezi vnímanými zkušenostmi subjektu a vědomím toho, co se děje ve skutečnosti, tím je kongruentnější [7]. O. Bondarenko poznamenává, že situace, kdy je terapeut vždy kongruentní, by měla být považována za ideální, protože ve skutečnosti často nastávají situace, kdy si terapeut v sobě všimne prvků nedostatku kongruence. V takovém případě je zvláště důležité, aby terapeut byl schopen analyzovat zkušenost inkongruence, která může být účinným nástrojem psychoterapeutické práce i způsobem, jak dosáhnout souladu mezi bezprostředními zkušenostmi člověka a vědomými představami o sobě jako o terapeutovi [1, s. 45].

V souladu s definicí kongruence by inkongruence měla být chápána jako rozpor mezi verbálním sdělením subjektu, jeho představami o sobě (jeho myšlenkami, pocity, emocemi, vjemy) a také přímo prožívanou zkušeností [5]. Na úrovni pocitů vede terapeutova inkongruence k tomu, že se klient bojí otevřít, cítí se nejistý a nevědomě prožívá nedůvěru vůči terapeutovi. Nesoulad ze strany kteréhokoli člověka může být vyjádřen tím, že při komunikaci s ním je obtížné porozumět tomu, co skutečně cítí, při komunikaci s ním je vyžadována opatrnost a opatrnost a inkongruentní osoba sama zažívá problémy s uvědomováním si pocitů, emocí a pocitů, které prožívá. Velmi často je také inkongruence subjektu zvenčí vnímána jako klamavost, neupřímnost, a to navzdory skutečnosti, že takové chování může být pro subjekt samotný buď úmyslné, nebo nevědomé [2].

Zdá se, že inkongruence je vlastnost, která se u subjektu vyvíjí v důsledku toho, že byl vychován v dysfunkční rodině. Nízký rozvoj kongruence může být důsledkem jakéhokoli disharmonického stylu rodinné výchovy, kdy jsou skutečné potřeby dítěte ignorovány a zkreslovány. Například při shovívavé hyperprotekci dochází ke zkreslování schopností, tužeb a zájmů dítěte jejich zveličováním a často i glorifikací, což vede k tomu, že dítě ztrácí spojení se svým sebeaktualizačním centrem, čemuž brání nedostatečné sebevědomí a nedostatek realistických představ o jeho osobnosti. Emoční odmítání zahrnuje naprosté ignorování potřeb dítěte ze strany významných blízkých, což má za následek odmítnutí autenticity dítěte vedoucí k jeho neschopnosti navázat spojení se sebou samým jako dospělým [6]. Dysfunkční vztahy mezi rodiči a dítětem tak či onak brání přirozenému rozvoji osobnosti dítěte.

Velmi často je důvodem nízké úrovně rozvoje kongruence ve struktuře osobnosti tzv. podmíněná láska ze strany rodičů. Koncept podmíněné lásky a přijetí, jak je vidět, je opakem konceptu bezpodmínečného přijetí vyvinutého K. Rogersem. Pokud bezpodmínečná rodičovská láska zahrnuje vztah, ve kterém je brán zřetel na názor dítěte, je vnímáno jako hodnotné, rodiče jsou citliví k jeho potřebám a zájmům, pak podmíněná láska zbavuje dítě důvěry v jeho vlastní význam a hodnotu, a tím ho připravuje o možnost dosáhnout seberealizace [4, s. [102].

Podmíněná láska dává dítěti myšlenku, že ho rodiče nepřijímají takové, jaké je. Aby si zasloužilo rodičovskou lásku, musí být takové, jaké ho chtějí mít, což způsobuje rozpor mezi skutečným já dítěte a jeho ideálním já. Pokud v něm takový postoj rodičů nevyvolá reakci emancipace, pak se dítě naučí vzdát se své autenticity, svých skutečných prožitků ve prospěch těch zkušeností, které od něj očekávají nejprve jeho rodiče, a poté i lidé kolem něj, společnost jako celek [6].

Problém je v tom, že takové děti vyrůstají a nejsou schopny projevovat kongruenci, protože jejich spojení s jejich sebeaktualizačním centrem se ztrácí již od raného věku. V tomto případě je zvláště účinná terapie zaměřená na klienta, protože je zaměřena na pomoc klientovi vnímat a vyjadřovat své autentické zážitky, tedy v konečném důsledku sebepřijetí. Jednou z hlavních dovedností psychoterapeuta je schopnost přesně identifikovat a verbálně vyjádřit emoce prožívané klientem v aktuální situaci, což klientovi umožňuje odhalit hloubku vlastních prožitků, naučit se přijímat sebe sama, což přispívá k osvojení celostního porozumění jejich skutečné podstatě.

Bondarenko O. Kongruence jako proces
v psychoterapeutickém kontaktu / O. Bondarenko // Teorie a praxe psychoterapie. — 2014. — č. 4. — S. 44–47.

Brazier D. Carl Rogers a jeho následovníci. Psychoterapie na prahu XXI. století / D. Brazier. — M.: Cogito-center, 2005. — 315 s.

Corey D. Teorie a praxe skupinového poradenství / D. Corey. — M.: Nakladatelství Eksmo, 2003. — 640 s.

Petričuk O. V. Projev rodičovské lásky v rodině / O. V. Petričuk // Věda mladých je budoucnost Ruska: sborník vědeckých článků 3. mezinárodní vědecké konference slibného vývoje mladých vědců. — Kursk: Univerzitní kniha, 2018. — S. 101–103.

Rogers K. Manželství a jeho alternativy: pozitivní psychologie rodinných vztahů / K. Rogers. — M.: Eterna, 2012. — 318 s.

Schneider L. B. Rodinná psychologie / L. B. Schneider. — M.: Akademický projekt, 2006. — 768 s.

Rodgers C. Nezbytné a dostatečné podmínky terapeutické změny osobnosti / C. Rodgers // Psychoterapie: teorie, výzkum, praxe, výcvik. — 2007. — Sv. 44 (3). — Pp. 240–248.

Základní pojmy (vygenerováno automaticky): klient, přístup zaměřený na klienta, podmíněná láska, terapie zaměřená na klienta, kongruence, inkongruence, postoj, zkušenost, reprezentace, terapeut, pocit.

Klíčová slova

osobnost, vzdělání, kongruence, klientsky centrovaný přístup, podmínky psychoterapeutického procesu, inkongruence

klientsky orientovaný přístup, podmínky psychoterapeutického procesu, osobnost, vzdělání, kongruence, inkongruence

Související články

Vztah mezi hodnotovými orientacemi a statusem osobní identity v dospívání

Studie si klade za cíl prozkoumat vztah mezi hodnotovými orientacemi a statusem osobní identity u adolescentů. Relevantnost výzkumné práce je dána složitostí formování identity v moderním sociokulturním kontextu.

Spoluzávislost a protizávislost v dospělosti s různými typy připoutanosti k blízkým

V současnosti většina představitelů psychologických škol uznává zásadní roli povahy vztahu mezi dítětem a rodičem navázaným v raném dětství v kontextu úspěchu budování celého jeho dalšího života. Takže od t.

Korekce sebedestruktivního chování adolescentů prostřednictvím arteterapie

V moderní společnosti se sebedestruktivní chování nadále rychle šíří mezi dospívajícími. Sebedestruktivní chování je jedním z kompenzačních obranných mechanismů adaptace a stabilizace osobnosti, možnost p.

Vztah mezi subjektivním ekonomickým blahobytem a sebeúctou u jedinců středního věku

Práce je věnována studiu vztahu mezi hlavními složkami subjektivního ekonomického blahobytu a sebeúcty jedince. Na základě analýzy domácí vědecké literatury a zahraničních studií jsou zvažovány definice a jejich sémantický obsah.

Vliv hodnotově orientované psychoterapie na úroveň vlastního postoje a psychické pohody

Článek je věnován studiu role hodnotově orientovaného skupinového programu při zlepšování psychické pohody a pozitivního sebehodnocení. Studium je relevantní v souvislosti s aktivní implementací hodnotově orientované psych.

Integrativní přístup k psychické nápravě závislé osobnosti

Článek je věnován teoretickému rozboru sociálně-psychologických faktorů utváření závislé osobnosti a závislého chování. Zvláštní pozornost je věnována zvážení metod a hlavních směrů psychické korekce závislé a závislé osobnosti.

Teoretický a historický aspekt studia deviantního chování

Článek je věnován studiu deviantního chování v kontextu teoretického a historického hlediska. Uvažuje se o vývoji pojmů normy a odchylky a jsou představeny nekonstruktivní metody interakce člověka s okolním světem.

Genderová kompetence učitele jako jedna z hlavních podmínek výchovně vzdělávacího procesu v předškolním vzdělávacím zařízení

Článek představuje analýzu genderové kompetence učitelů v předškolních vzdělávacích organizacích. Genderová teorie otevírá nové možnosti poznání a je nezbytná pro hlubší a mnohostrannější pochopení procesu utváření genderu.

Role copingového chování a stresové odolnosti osobnosti při utváření sklonu k chemické závislosti u mládeže

Článek poskytuje teoretický rozbor role copingového chování a odolnosti vůči stresu jedince při vytváření sklonu k chemické závislosti. Je provedena teoretická analýza studií, které ukazují, že neschopnost jedince se vyrovnat.

Srovnávací analýza akcentace charakteru s genderovou identitou u studentů

V této fázi vývoje psychologické vědy roste zájem o pojem gender a jednotlivé psychologické charakteristiky s ním spojené. V moderní realitě dochází k odmítání dichotomického chápání sexu a genderu jako mužského a.

• Jak publikovat speciální číslo?
• Pravidla pro navrhování článků
• Platba a slevy

Už jste někdy potkali někoho, kdo přesně věděl, co od života chce? Ti, kteří myslí přesně to, co říkají, a také rychle jednají? Ti, jejichž činy, slova a myšlenky jsou ve vzájemném souladu? Dohromady se tento soubor vlastností nazývá kongruence, i když jde o složitější koncept. Ti, kteří jej vlastní, jednají v souladu se svými cíli, sny, touhami, přesvědčením, hodnotami a posláním. Nenechají okolnosti ovlivnit jejich pocity. Najdou svou vlastní jedinečnou cestu a jdou po ní až do konce.

Většina z nás si neuvědomuje své hodnoty a přesvědčení. V souladu s tím může být řešení problémů velmi obtížné, protože není jasné, čím se řídit. Přítomnost kongruence tento problém řeší.

1. Vaše sebevědomí se zvyšuje.
2. Zvyšuje se také hladina energie a touha změnit situaci.
3. Cítíte mír a klid.
4. Jděte životem se záměry, ne silou vůle.
5. Je snazší se rozhodovat.
6. Všechno zapadne na své místo.

Jakmile pochopíte, co chcete a v co věříte, začnete, i nevědomě, používat určitá slova a dělat určité věci, které vás vedou ke stejným lidem, a oni vám otevírají další a další dveře. To je úžasný fenomén.

Dva kroky

1. Pochopte sami sebe: jaké jsou vaše hodnoty a do čeho jste zamilovaní.
2. Nastavte svůj život tak, abyste každý den jednali v souladu s těmito přesvědčeními.

Krok 1: Pochopte sami sebe

Proces sebepoznání by měl začít co nejdříve. Tradiční vzdělávání se však nestará o to, zda předávané dovednosti a znalosti potřebuje konkrétní člověk, nebo zda rezonují s jeho touhami. Tyto otázky si musíte vyřešit sami. A protože odpovědi na ně nejsou zřejmé, není tak snadné je najít.

Je naší povinností rozumět. A existuje několik úžasných zdrojů, které vám s tím pomohou.

Veďte si deník, který vás inspiruje

Nechte své myšlenky běžet podél čar. Vyhoďte je z hlavy, abyste mohli začít přemýšlet v reálném životě. Nejdůležitější je vytvořit si seznam věcí, které vás inspirují.

Přemýšlejte o tom. Jak často jste měli situaci, kdy jste potřebovali inspiraci, ale neexistoval způsob, jak se do tohoto stavu dostat? Věnujte pozornost všemu, co vás obklopuje: články na internetu, citáty, příroda, plakáty, lidé, věci. Foťte, kopírujte je a obklopte se jimi. Napište si o tom do deníku a inspirujte se. V určitém okamžiku si uvědomíte, že tento stav je pro vás trvalý.

Objevte své silné stránky

Musíte identifikovat své jedinečné stránky, které můžete prezentovat světu.

• Disciplína.
• Sebedůvěra.
• Vysoká úroveň kreativního myšlení.
• Pozitivní myšlení.

I když máte pocit, že kvalita není dostatečně rozvinutá, pamatujte, že s trochou práce můžete rozvinout téměř jakoukoli dovednost.

Realizujte své poslání

Mise definuje, kdo jste, a odkaz, který po sobě chcete zanechat. Inspiruje v obzvláště těžkých časech, motivuje a vytváří nadšení.

Psaní prohlášení o poslání není rychlý ani snadný proces. Pokud si však vyhradíte pár hodin, můžete snadno vytvořit hrubý návrh.

Uvědomte si své hodnoty

Hodnoty jsou pravidla a standardy, které definují váš život. Většina z nás má představu o tom, čeho si ceníme, ale často v tom není příliš jasno. Můžete říci, že láska, rodina nebo přátelství jsou toho, čeho si nejvíce vážíte. Ale co zdraví? Můžete své rodině a přátelům skutečně dát vše, co chcete, pokud nejste v dobré fyzické kondici?

Nejprve pochopte, jaké jsou vaše hodnoty. Za druhé, upřednostňujte. Za třetí, definujte pravidla, která vám umožní je dodržovat.

Krok 2: Aplikujte porozumění v každodenním životě

Jakmile začnete nacházet své poslání, uvědomíte si své silné stránky a získáte vizi pro svůj život, cíle a hodnoty, musíte se vědomě snažit používat tyto znalosti na denní bázi k budování kongruence. K tomu by mělo pomoci následující.

Neustále si připomínejte svá přesvědčení

Opakování je mistrovství. Musíte pochopit, co jste se o sobě naučili. Dělejte to každý týden, ne-li denně. Například každý večer před spaním si přečtěte své poslání, vzpomeňte si na své silné stránky a cíle. A také si naplánujte, jak to všechno zítra uplatníte.

Najděte si práci, která vám pomůže být kongruentní

Ne každý je ochoten dát hodně, aby si takovou práci našel. Většina se spokojí s platem a dobrými podmínkami, i když v hloubi duše to budou nenávidět. Nemůžete být kongruentní, dokud nenajdete své povolání, protože práce zabírá nejméně třetinu života dospělého.

Využijte příležitosti

Příležitosti jsou všude, jen se musíte rozhodnout je hledat. Jakmile najdete tu správnou příležitost, využijte ji. Seznamte se se správnou osobou, založte firmu, podnikněte kroky.

Najděte důvod, proč být a váš pozitivní dopad bude něco, co svět ocení. Kouzlo, které jako výsledek vytvoříte, bude výjimečné.

Přejeme vám hodně štěstí!

Doporučujeme také přečíst:

• Vztahová psychologie
• Jak prostředí ovlivňuje naši náladu a kreativitu
• Interaktivní příběhy v reálném čase: Vytváření živých scénářů pro zapojení čtenářů
• Iluze spravedlivého světa
• Iluze beznaděje
• Diferencovaná relaxace
• Minto pyramida
• Iluze přitažlivosti: být nebo se zdát
• Dětská puberta a rodičovská adaptace
• Harmonie v prostoru: vytvoření pohodlí doma i v práci
• Vnitřní podpora: Základ pro osobní růst a úspěch v životě