Zásobování požární vodou a testování hydrantů

Ustanovení 5.10.35 SP 5.13130.2009: „Signál automatického nebo dálkového spuštění musí být odeslán do požárního čerpadla po automatické kontrole tlaku vody v systému, pokud je v systému dostatečný tlak, musí být spuštění požárního čerpadla automaticky zrušeno, dokud tlak neklesne na hodnotu vyžadující zapnutí čerpací jednotky “

Kde se má kontrolovat tlak vody v systému, před čerpadlem, za čerpadlem nebo za řídicí jednotkou? Přichází vstupní signál do pomocného čerpadla nebo hlavního čerpadla? Spuštění kterého čerpadla by se mělo zrušit, žokejového čerpadla nebo hlavního?

Podle odstavce 5.10.35 musí být spuštění čerpadla spuštěno řídicí jednotkou.

5.8.4 Řídicí jednotky musí poskytovat:

• dodávka vody (pěnové roztoky) k hašení požárů;
• plnění přívodních a distribučních potrubí vodou;
• vypouštění vody z přívodního a distribučního potrubí;
• kompenzace netěsností z hydraulického systému AUP;
• alarm při aktivaci signálního ventilu;
• kontrola alarmu řídicí jednotky;
• měření tlaku před a za řídicí jednotkou.

Vysvětlete tyto funkce.

1) Podle článku 5.9.2 SP 5.13130.2009, který byl přijat v souladu s federálním zákonem č. 123-FZ „Technické předpisy o požadavcích na požární bezpečnost“: „Pokud hydraulické parametry vodovodního systému (tlak, průtok) neuvádějí konstrukční parametry zařízení, musí být zajištěna čerpací jednotka pro zvýšení tlaku.”

Podle odstavce 4.1.7 SP 5.13130.2009: „Hydrostatický tlak v samostatném požárním vodovodu na úrovni nejnižšího požárního hydrantu by neměl překročit 0,9 MPa.“

Podle článku 5.10.37 SP 5.13130.2009: „Čerpací stanice by měly zajišťovat měření tlaku v tlakovém potrubí každé čerpací jednotky, teploty ložisek jednotek (je-li to nutné), havarijní úroveň zaplavení (tzv. vzhled vody ve strojovně na úrovni základů elektrických pohonů).

Podle bodu 5.9.3 SP 5.13130.2009: „V systémech automatického řízení požáru vody a pěny lze k zajištění požadovaného tlaku a (nebo) průtoku použít požární čerpadla (včetně modulárních), automatické a pomocné podavače vody. “

Podle odstavce 5.9.4 SP 5.13130.2009: „Ve vodou plněném sprinkleru AUP, ve vodou plněném AUP s nuceným startem a v instalacích vodou plněných sprinklerových zařízeních by měl být jeden z typů automatického podavače vody bez redundance zajištěno: – napájecí čerpadlo (žokejové čerpadlo), vybavené mezilehlou membránovou nádobou (nádobou) o objemu nejméně 40 litrů.”

Podle článku 5.9.6 SP 5.13130.2009: “Automatické a pomocné podavače vody musí být vypnuty, když je zapnuto požární čerpadlo.”

Podle článku 5.9.8 SP 5.13130.2009: „Automatický podavač vody (žokejové čerpadlo) musí být vybaven tlakoměrem a indikátorem tlaku (nebo elektrickým kontaktním tlakoměrem).“

Podle výše uvedených článků lze podat vysvětlení principu činnosti automatického hasicího zařízení: v pohotovostním režimu provozu je přívodní a rozvodné potrubí automatického hasicího zařízení neustále naplněno vodou a je pod tlakem, zajištění stálé připravenosti k hašení požáru a při spuštění tlakového alarmu (při poklesu tlaku v potrubí o 5 metrů, tj. N-5 m) se zapne žokejové čerpadlo („automatický podavač vody“).

V případě požáru, kdy poklesne tlak na pomocném čerpadle (v přívodním potrubí), při spuštění tlakového alarmu se zapne pracovní požární čerpadlo (při poklesu na 10 m, N-10 m), poskytující plný průtok. Zároveň je při zapnutí požárního čerpadla vyslán požární poplachový signál do požárního bezpečnostního systému objektu.

Pokud se elektromotor pracovního požárního čerpadla nezapne, nebo čerpadlo nezajistí návrhový tlak, pak se po 10 sekundách zapne elektromotor záložního požárního čerpadla. Impuls k zapnutí záložního čerpadla je dodáván z tlakového spínače instalovaného na tlakovém potrubí pracovního čerpadla.

Po zapnutí funkčního požárního čerpadla se automaticky vypne žokejové čerpadlo. Po likvidaci požáru se ručně zastaví přívod vody do systému, k čemuž se vypnou požární čerpadla a uzavře ventil před řídící jednotkou.“

2) Podle odstavce 3.1.1 GOST R 51052-2002: „řídicí jednotka je soubor zařízení (potrubní armatury, uzavírací a signalizační zařízení, urychlovače jejich odezvy, zařízení snižující pravděpodobnost falešných poplachů, měřicí přístroje a další zařízení), která jsou umístěna mezi přívodním a přívodním potrubím sprinklerových a záplavových vodních a pěnových hasicích zařízení, určená ke sledování stavu a kontrole provozuschopnosti těchto zařízení za provozu, jakož i ke spouštění hasicí látky, vydává signál pro generování povelového impulsu pro ovládací prvky požární automatiky (čerpadla, výstražný systém, odstavení ventilátorů a technologických zařízení atd.)“.

Pro objasnění článku 5.8.4 uvádíme několik článků z SP 5.13130.2009:

Podle odstavce 3.89 „tlakový poplach (PD) je požární poplach navržený tak, aby přijal povelový hydraulický impulz vydávaný řídicí jednotkou a převedl jej na logický povelový impulz.

Podle odstavce 3.91 „signální ventil je normálně uzavřené uzavírací zařízení určené k vydání příkazového impulsu a uvolnění hasicí látky, když je aktivován sprinkler nebo požární detektor“. Tito. K „dodávce vody (pěnových roztoků) k hašení požárů“ je nutné, aby tyto automatické prvky řídicí jednotky fungovaly.

Podle odstavce 3.12 „zařízení naplněné vodou je zařízení, ve kterém jsou přívodní, přívodní a rozvodné potrubí naplněny vodou v pohotovostním režimu. Poznámka: Jednotka je navržena pro provoz v kladných teplotách.” K tomuto účelu je využíván provoz čerpací jednotky „hlavního, automatického a záložního napáječe vody“.

Při použití „suchého potrubního systému“ musí být zajištěno „vypouštění vody z přívodního a distribučního potrubí“. Podle článku 4.1.18 SP 10.13130.2009, který byl přijat v souladu s federálním zákonem č. 123-FZ „Technické předpisy o požadavcích na požární bezpečnost“, „v nevytápěných uzavřených prostorách mimo čerpací stanici mohou být potrubí ERW konstruována jako suchá trubky.” Podle bodu 4.1.11 SP 10.13130.2009 „u systémů požární ochrany se suchovody umístěnými v nevytápěných budovách by měly být uzavírací ventily umístěny ve vytápěných místnostech“. Aby se zabránilo zamrzání vody v potrubí v nevytápěných místnostech, používají se suché trubky. Po uhašení požáru je nutné vodu z tohoto potrubí vypustit.

„Kompenzace netěsností z hydraulického systému AUP“ je kompenzována řídicí jednotkou zapnutím pomocného čerpadla, „automatického podavače vody“, který je systémem aktivován při ztrátě nastaveného tlaku až na 5 metrů.

Podle odstavce 12.1.1 „ovládací zařízení hasicích zařízení musí poskytovat:

d) automatické ovládání:

• spojovací vedení mezi ústřednami požární signalizace a ovládacími zařízeními určená k vydání příkazu k automatickému zapnutí instalace (pro vodní a pěnová hasicí zařízení, navíc požární čerpadla, dávkovací čerpadla), pro otevřené obvody a zkraty;
• spojovací vedení světelných a zvukových alarmů pro přerušený obvod a zkrat;
• spojovací vedení pro dálkové spouštění hasicích zařízení pro otevřený a zkratový obvod;

e) sledování provozuschopnosti světelných a zvukových poplachů (na zavolání), včetně sirén;

f) automatické nebo místní vypnutí zvukového alarmu při zachování světelného alarmu.“

Podle odstavce 5.10.32 by „každé čerpadlo mělo mít zpětný ventil, ventil a manometr na tlakovém potrubí a ventil a manometr na sacím potrubí. Když čerpadlo pracuje bez podpory na sacím potrubí, není třeba na něj instalovat ventil.“

Pro referenci. Přibližné schéma automatické hasicí čerpací stanice:

Použité regulační zdroje

• Technické předpisy. Technické předpisy o požadavcích požární bezpečnosti
• SP 5.13130.2009. Systémy požární ochrany. Požární signalizace a hasicí zařízení jsou automatická. Návrhové normy a pravidla
• GOST R 51052-2002. Automatické vodní a pěnové hasicí systémy. Kontrolní uzly. Všeobecné technické požadavky. Testovací metody
• SP 10.13130.2009. Systémy požární ochrany. Vnitřní požární vodovod. Požadavky na požární bezpečnost

Každý hydrant je testován na provozní tlak a těsnost. Konstrukce zkoušeného pouzdra musí odolat tlaku minimálně 1,5 MPa a úplná těsnost musí být zajištěna při tlaku 1 MPa (10 kgf/cm2). Všechny výše uvedené vlastnosti jsou uvedeny v GOST 8220-85. Přesnost provedení hydrantu a shoda s normou uvedenou ve výrobních výkresech se kontroluje na 5 hydrantech z dávky nepřesahující 100 kusů. Pokud každý z těchto pěti hydrantů projde zkouškou, je taková šarže považována za přijatou a prošla akceptační zkouškou.

Hlavní parametry a rozměry podle GOST 8220-85:

Názvy parametrů Normy
Pracovní tlak Рр MPa (kgf/cm2), ne více než 1 (10)
Vnitřní průměr pouzdra, mm 125
Zdvih ventilu, mm 24-30
Vůle vřetena v podpěře podél osy, mm, ne více než 0,4
Výška hydrantu H, mm 500-3500 s roztečí 250 mm
Počet otáček táhla až do úplného otevření ventilu je 12-15
Hydraulický odpor v hydrantu při H = 1000 mm, s2 · m-5, ne více než* 1,2 · 103
Hmotnost hydrantu při H = 1000 mm, kg, ne více než** 95
* Změna hydraulického odporu na každých 250 mm výšky není větší než 0,05 103 s2 m-5.
** Změna hmotnosti na každých 250 mm výšky není větší než 10 kg.

Požární hydranty se testují minimálně jednou za tři roky. Za tímto účelem je každý pátý hydrant, který prošel přejímacími zkouškami, znovu zkontrolován z hlediska splnění požadavků na krouticí moment (otvírání a zavírání požárního hydrantu klíčem při kroutícím momentu maximálně 150 Nm a tlaku vody minimálně 1 MPa), snese axiální zatížení kontrolované ventilem hydrantu a jeho pohonem minimálně 3*104 N, množství zbytkové vody a 100 cm závitu ventilu by neměly překročit 3 cm jiné parametry.

Testy spolehlivosti se provádějí jednou za čtyři roky nebo častěji. V tomto případě jsou náhodné hydranty vybírány z těch, které prošly kolaudací. Všechny zkoušky požárních hydrantů, jak v případě přejímacích zkoušek, tak i následných periodických zkoušek, se provádějí v klimatických podmínkách v souladu s GOST 15150-69. Při kontrole vnitřního průměru je povolena chyba ±0,05 mm, zdvih hydrantového ventilu se kontroluje kovovým pravítkem.

Firma Alt provádí zkoušky vnitřních požárních vodovodů (zkoušky požárních hydrantů, zkoušky požárních hadic) dle platných předpisů; provádí montáže, opravy a údržbu požárních vodovodních systémů.

Při zkoušce vnitřního přívodu hasicí vody se kontroluje stav požárních hydrantů a jejich setrvačníků. Kontrolují se polohy požárních hadic a jejich napojení na požární ventily. Měření tlaku se provádí ve vnitřním systému požárního vodovodu. Průtok požárního vodovodu se vypočítá projektově s přihlédnutím k tlaku, průměrům potrubí a parametrům vodovodní sítě.

Systémy zásobování požární vodou jsou testovány nejméně dvakrát ročně (na jaře a na podzim) v souladu s normami požární bezpečnosti:

NPB 154-00 „Normy požární bezpečnosti. Požární zařízení. Požární hydrantové ventily. Technické požadavky na požární bezpečnost. Zkušební metody“;
NPB 152-00 „Normy požární bezpečnosti. Požární zařízení. Požární tlakové hadice. Technické požadavky na požární bezpečnost. Zkušební metody“;
PPR („Pravidla požární bezpečnosti v Ruské federaci“) str.55
GOST 12.4.009-83 2001 „Protipožární zařízení pro ochranu objektů. Hlavní typy. Ubytování a služby”;
RD 25.964-90 “Systém pro údržbu a opravy automatických hasicích zařízení, odtahu kouře, bezpečnostních, požárních a bezpečnostních a požárních poplachových systémů.”
Testování požárních hydrantů

Testování požárních hydrantů

Zkoušení požárních hadic upravuje NPB 154-00 „Normy požární bezpečnosti. Požární zařízení. Požární hydrantové ventily. Technické požadavky na požární bezpečnost. Zkušební metody“. Tyto normy platí pro ventily, které se používají v požárních hydrantech instalovaných ve vnitřním systému zásobování požární vodou budov a staveb v souladu s SNiP 2.04.01.

Požární jeřáb
sada sestávající z ventilu nainstalovaného na požárním potrubí a vybaveného požární spojovací hlavicí a požární hadice s ruční tryskou;
Uzavírací ventil
ventil určený k uzavření průtoku pracovního média (GOST 24856);
Ventil požárního hydrantu
uzavírací armatura, která je součástí sady požárního hydrantu, je instalována ve vnitřním požárním vodovodu a je určena k otevření průtoku vody v požárním hydrantu;
Podmíněný průchod
přibližné číselné označení vnitřního průměru, společné pro všechny připojené součásti potrubních systémů, které není naměřenou hodnotou;
Pracovní tlak ventilu
nejvyšší přetlak, při kterém si ventil zachová svou funkčnost po dobu životnosti stanovené pro něj výrobcem v daném provozním režimu.
Pro kontrolu kvality požárních hydrantů se kontrolují následující parametry:

Hlavní parametry a rozměry ventilů;
Výkon ventilu po vystavení povětrnostním vlivům a pracovnímu prostředí s maximální přípustnou teplotou;
Rozměry připojovacích a metrických závitů ventilu;
Kvalita závitu ventilu;
Kvalita povrchů odlitků;
Přítomnost a typ mazání vřetena;
Požadavky na materiály ventilů;
Potahování kovových částí ventilů;
těsnost uzávěru ventilu;
Snadnost a plynulost pohybu vřetena;
Těsnost ventilu, těsnění ucpávky, pevnost a hustota litých dílů tělesa a jejich spojů;
Kontrola zničení ventilu;
Míra selhání ventilu bez zničení nebo ztráty těsnosti;
Úplnost;
Obsah oddílů pasu;
Označení;
Balení.
Testování požárních hadic

Testování požárních hadic

Zkoušení požárních hadic upravuje NPB 152-00 „Normy požární bezpečnosti. Požární zařízení. Požární tlakové hadice. Technické požadavky na požární bezpečnost. Zkušební metody“. Tyto normy platí pro tlakové požární hadice určené k přívodu vody a vodných roztoků pěnotvorných činidel na místo požáru.

Pro kontrolu kvality tlakových požárních hadic z hlediska souladu s požadavky norem a technické dokumentace se kontrolují tyto parametry:

Vnitřní průměr objímky;
Délka rukávu;
Pracovní tlak;
Zkušební tlak;
Tlak při roztržení;
Teplota křehkosti povlaku;
Pevnost vazby mezi vnitřním povlakem a tkaninou rámu;
Relativní prodloužení hadice při provozním tlaku;
Relativní zvětšení průměru objímky při provozním tlaku;
Odolnost proti abrazivnímu opotřebení;
Odolnost proti kontaktnímu hoření;
Hmotnost rukávu;
Tloušťka vnitřní povlakové vrstvy;
tepelné stárnutí;
Označení;
Balení.
Po dokončení testů jsou všechna data zapsána do protokolu, který obsahuje systémové výpočty a porovnání se standardními parametry. V závěru zprávy jsou uvedena doporučení k odstranění odchylek a případné připomínky.