K NAČASOVÁNÍ INSEMINACE VYSOCE PRODUKTIVNÍCH KRÁV PO OTELENÍ Skupina společností INFRA-M – Editorum – Editorum

Řádky 10 – 11 se vyplňují v souladu s uvedenými kódy OKPD pro odpovídající druh hospodářských zvířat a drůbeže.

Řádky 12 – 32 se vyplňují v souladu s kódy OKPD uvedenými ve sloupci 3 formuláře N 24-СХ.

9. Produkce užitkových hospodářských zvířat a drůbeže je tvořena množstvím potomstva přijatého za rok v zemědělské organizaci, množstvím přírůstků mladých zvířat a přírůstky hmotnosti hospodářských zvířat a drůbeže (dospělých a mladých zvířat) v důsledku jejich výkrm a výkrm. V tomto případě je přírůstek živé hmotnosti uveden bez odečtení hmotnosti mrtvých zvířat a drůbeže a ukazatel „Celková produkce (chovaná)“ je uveden bez odečtení hmotnosti mrtvých zvířat a drůbeže.

10. Řádek 01 uvádí živou hmotnost potomků při narození (kromě mrtvě narozených) získaných od královen patřících do zemědělské organizace.

Při zjišťování počtu chované drůbeže se na řádku 01 uvádí živá hmotnost mláďat odchovaných chovnými slepicemi nebo v inkubátorech zemědělské organizace, včetně živé hmotnosti jednodenních kohoutků získaných na farmě. Hmotnost jednodenních mláďat zakoupených v inkubačních stanicích drůbeže (líheňových stanicích) nebo jiných zemědělských organizacích se v tomto řádku nezahrnuje.

Údaje o živé hmotnosti potomků lze zjistit ze zákonů o evidenci potomků zvířat a zkontrolovat z hlášení o pohybu hospodářských zvířat a drůbeže na farmě. Na základě těchto údajů se stanoví množství živé hmotnosti při narození potomků získané od královen patřících do zemědělské organizace.

11. Řádek 02 obsahuje:

11.1. — zvýšení živé hmotnosti skupin mladých hospodářských zvířat zohledněno v rámci 11 „Zvířata pro růst a výkrm“.

Zvýšení živé hmotnosti mladých zvířat získaných od začátku roku (včetně hmotnosti mrtvých mladých zvířat) se skládá ze zvýšení hmotnosti mladých zvířat dostupných v zemědělské organizaci na konci vykazovaného roku a zvýšení u mladých zvířat prodaných během vykazovaného roku a jde o přímé údaje o vážení.

Pro stanovení přírůstku živé hmotnosti mladých zvířat dostupných na farmě na konci vykazovaného roku, získaného během vykazovaného roku, je nutné použít údaje o vážení mladých zvířat provedené na farmě a porovnat tuto hmotnost s hmotnost stejných mladých zvířat na začátku roku buď při nákupu, nebo při narození. Rozdíl v živé hmotnosti ukáže růst mladých zvířat.

V případech, kdy vážení není možné (např. inseminované jalovice, březí, kontrolované prasnice a březí bahnice v určité fázi březosti apod.), je jejich hmotnost uznána podmíněně na základě posledního vážení. Následně se přírůstek živé hmotnosti v těchto případech zjišťuje vážením těchto zvířat po prvním otelení, porodu nebo bahnění.

Například zvýšení živé hmotnosti mladého skotu spočívá v nárůstu hmotnosti:

A. telata narozená v zemědělské organizaci ve vykazovaném roce:

1) zachovalé na statku;

2) ti, kteří opustili farmu.

B. mladá zvířata narozená v předchozích letech (bez započtení zvířat zakoupených ve vykazovaném roce):

1) zachovalé na statku;

2) opustil farmu.

B. telata a mladá zvířata zakoupená hospodářstvím ve vykazovaném roce:

1) zachovalé na statku;

2) ti, kteří opustili farmu.

K určení přírůstku živé hmotnosti mladých zvířat dostupných na konci vykazovaného roku získaného od začátku roku je nutné odečíst od živé hmotnosti mladých zvířat dostupných na konci vykazovaného roku:

— pro telata skupiny A1 — živá hmotnost při narození;

— u mladých zvířat skupiny B1 — živá hmotnost na začátku roku;

— u mladých zvířat skupiny B1 — živá hmotnost při nákupu.

Rozdíl ukáže nárůst živé hmotnosti získané z každé skupiny mladých zvířat. Pro kontrolní účely se doporučuje vypočítat počet dnů krmení pro každou skupinu a vydělit přírůstek dny krmení, aby se určil průměrný denní přírůstek mladých zvířat.

Pro zjištění přírůstku živé hmotnosti mladých zvířat získaných na farmě za vykazovaný rok, která byla ve vykazovaném roce prodána nebo poražena a také převedena do dospělého stáda, je nutné z hmotnosti při likvidaci (tj. prodej, výdej, převod, porážka a převod do hlavního produkčního stáda) odečíst živou hmotnost při narození telat skupiny A2 nebo živou hmotnost na začátku roku mladých zvířat skupiny B2 nebo živou hmotnost při nákupu mladých zvířat ze skupiny B2. Rozdíl mezi hmotností mladých zvířat k dispozici a jejich hmotností k 1. lednu nebo při narození (nákupu) ukáže, jakého přírůstku živé hmotnosti bylo dosaženo u vyřazených mladých zvířat.

Součet přírůstku dostupných a prodaných mladých zvířat, jakož i mladých zvířat převedených do dospělého stáda a umístěných na výkrm, představuje celkový přírůstek živé hmotnosti mladých zvířat získaných v zemědělské organizaci (včetně hmotnosti mrtvých hospodářských zvířat). a drůbež).

V hospodářstvích, kde se vážení a zaznamenávání hmotnosti mladých zvířat neprovádí na konci každého čtvrtletí, ale až když každé zvíře dosáhne určitého věku, se živá hmotnost mladých zvířat za vykazovaný rok stanoví na základě posledního vážení mladých zvířat před vykazovaným obdobím.

11.2. — přírůstky hmotnosti hospodářských zvířat (dospělých a mladých zvířat) získané během výkrmu nebo výkrmu od začátku roku.

Pro stanovení přírůstku hmotnosti hospodářských zvířat během výkrmu a výkrmu se stanoví živá hmotnost skotu ve výkrmu (krmení) na konci vykazovaného roku, živá hmotnost skotu vyřazeného z výkrmu (krmení) od začátku do konce roku k němu se přičte vykazovaný rok a od výsledného množství se odečte živá hmotnost všech hospodářských zvířat umístěných na výkrm (výkrm) od počátku roku a živá hmotnost hospodářských zvířat, která byla vykrmována k datu výkrmu. začátek roku. Údaje o hmotnostních přírůstcích dobytka a drůbeže při výkrmu a výkrmu jsou převzaty z primárních účetních formulářů. Růst (přírůstek) zvířat zasílaných do masokombinátu se zjišťuje na základě jejich vážení přímo na farmě a výpočtů pro stanovení váhového přírůstku.

Úhyn a úhyn mladých hospodářských zvířat, stejně jako zvířata ve výkrmu, charakterizují ztráty na farmách a nejsou zahrnuty do produkce hospodářských zvířat a drůbeže. Podle řádků 01 a 02 je však třeba zohlednit hmotnost mladých hospodářských zvířat a zvířat ve výkrmu, která následně uhynula a uhynula.

Řádek 03 uvádí růst selat do 2 měsíců a jehňat a kůzlat před výpraskem, který se zjišťuje odečtením živé hmotnosti potomstva při narození od hmotnosti stanovené při odstavu selat a výprasku jehňat a kůzlat.

12. Řádek 04 uvádí počet krmných dnů hospodářských zvířat, jejichž růst a hmotnostní přírůstky jsou uvedeny v řádku 02 výkazu (kromě selat před odstavem, jehňat a kůzlat před výpraskem, zaznamenaných na řádku 03). Celkový počet krmiv zahrnuje krmiva uhynulých hospodářských zvířat včetně mláďat.

Tyto řádky 04 musí odpovídat celkovému počtu krmných dnů všech skupin hospodářských zvířat zohledněných v rámci účtu 11 „Zvířata pro růst a výkrm“. Toto množství se stanoví součtem počtu krmných dnů hospodářských zvířat ve výkrmu a výkrmu za každý měsíc. Kromě toho se za jeden den počítá den umístění skotu na výkrm a den odebrání skotu z výkrmu.

Pokud by například v průběhu dubna měla zemědělská organizace 100 zvířat na výkrm, pak počet krmných dnů bude 3000 (100 x 30).

Pokud bylo do měsíce z tohoto množství vyřazeno z výkrmu například 50. dubna 20 kusů, pak se počet krmných dnů stanoví takto:

(50 x 20) + (50 x 30) = 2500 kormodny, tzn. počet dní pobytu hospodářských zvířat na farmě.

13. Řádek 07 rovněž uvádí zisk dosažený v domácnostech při chovu hospodářských zvířat a drůbeže na základě smlouvy. Tento zisk je považován za produkt přijatý zemědělskou organizací a je zaúčtován v příslušných účtech tohoto podniku.

14. Řádek 08 uvádí hmotnost uhynulých mláďat narozených v běžném roce a mláďat narozených v předchozích letech, jakož i hmotnost uhynulých hospodářských zvířat a drůbeže (dospělá a mláďata), která byla vykrmována a krmena, která je vyloučena z celkové množství chovných produktů. Hmotnost mrtvých hospodářských zvířat a drůbeže chovaných obyvatelstvem na základě smluv není v tomto řádku zahrnuta, ale je uvedena samostatně na řádku 09.

Údaje o hmotnosti uhynulých hospodářských zvířat a drůbeže se zjišťují posledním vážením před uhynutím.

15. Řádek 10 zaznamenává živou hmotnost hospodářských zvířat a drůbeže prodaných na porážku i poražených ve vlastním hospodářství. Starší mladá hospodářská zvířata prodávaná na trhu k další reprodukci nejsou v tomto řádku zahrnuta, ale jsou zohledněna v řádcích 81 a 82.

V těch regionech, kde se provádí porážka jehňat na zabití, je maso těchto jehňat zahrnuto také do produkce jatečných ovcí, pokud bylo skutečně použito k potravinářským účelům.

Pro kontrolu ukazatele o produkci jatečných zvířat a drůbeže (v živé hmotnosti) je nutné údaje na ř. 70 a 72 sečíst.

16. Řádek 11 odráží údaje o počtech hospodářských zvířat a drůbeže chovaných v zemědělské organizaci, definované jako součet živé hmotnosti potomstva, přírůstků mladých zvířat a přírůstků dobytka na výkrm, jakož i zisk z chovu hospodářská zvířata a drůbež v domácnostech na základě smluv přijatých za vykazovaný rok, po odečtení hmotnosti uhynulých hospodářských zvířat a drůbeže.

17. Řádek 12 zohledňuje veškeré kravské mléko produkované od všech krav dojného a masného stáda, dojnic, krav na výkrm a výkrm, otelení jalovic, buvolů, jačích krav, jakož i mléko a mlezivo vynaložené na krmení telat a selat. . Mléko vysáté telaty se nezapočítává.

V tomto řádku, stejně jako v řádku 13, není zahrnuto mléko přijaté bez úplaty jako úhrada za prodané krávy a také mléko nakoupené od obyvatel. Údaje musí být také pečlivě kontrolovány v případě významných objemů mléka získaného od výkrmu a výkrmu krav.

Řádek 13 uvádí mléko produkované od krav stáda dojnic, které byly k dispozici na začátku vykazovaného roku a přijaté v průběhu tohoto roku, a dále od krav prvního telata při posuzování jejich skutečné užitkovosti, nejpozději však do 3. měsíce po otelení.

Množství mléka uvedené na řádku 13 se používá k výpočtu průměrné dojivosti od jedné krávy.

Řádek 14 obsahuje mléko nakupované zemědělskými organizacemi od domácností na základě smluv. V této položce nejsou zahrnuty mléčné výrobky nakupované od obyvatelstva zemědělskými organizacemi (máslo, smetana, tvaroh atd.) v přepočtu na mléko.

Na řádku 16 se vyplňuje údaj o množství vyprodukovaného mléka od všech klisen patřících do farmy.

18. Řádek 17 zaznamenává celý počet vajec přijatých zemědělskou organizací od začátku roku od všech druhů drůbeže (kuřata, kachny, husy, krůty, křepelky) patřících k farmě, včetně ztrát vajec (boje, kažení). atd.) a vejce vynaložená na líhnutí kuřat, kachňat, housat, krůt a křepelek u chovných slepic nebo v inkubátoru.

Řádek 18 uvádí počet slepičích vajec získaných od nosnic ve vlastnictví zemědělské organizace. Tato řada nezahrnuje vejce zakoupená nebo přijatá zvenčí pro inkubaci a jiné účely.

19. Řádek 20 zobrazuje veškerou ovčí vlnu skutečně ostříhanou v sudém roce. Odřezky vlny jsou uváděny v přirozené hmotnosti, tzn. ve fyzické váze po ostříhání.

Vlna získaná z jiných druhů zvířat, stejně jako nakoupená nebo přijatá farmou zvenčí, není v tomto řádku zahrnuta.

Řádek 21 uvádí údaje o vlně (ve fyzické hmotnosti) nakupované zemědělskou organizací od domácností na základě smlouvy.

Řádky 22 a 23 vyplní objemy (ve fyzické hmotnosti) skutečně kapitalizovaných hromádek kozího chmýří a ostříhaných kozích chlupů.

20. Řádek 24 odráží údaje o živé hmotnosti jatečných králíků, tzn. prodávané všemi prodejními kanály, poražené na farmě při použití masa k jídlu nebo k prodeji k jídlu.

Řádek 25 (z řádku 10, sloupec 6) obsahuje živou hmotnost brojlerů (masových kuřat) prodaných na porážku a poražených na farmě.

Řádek 26 uvádí živou hmotnost jelenů všech věkových kategorií produkovaných k porážce. To zahrnuje jeleny prodávané všemi prodejními kanály, vypouštěné do veřejného stravování a spotřebitelské spolupráce pro zásobování zemědělských pracovníků. Zahrnuje se také živá hmotnost jelenů poražených na maso a kůže bez ohledu na to, kde k porážce došlo (na farmě nebo na jatkách). Nucená porážka jelenů, jejichž maso nebylo použito k potravě nebo bylo použito pouze ke krmení hospodářských zvířat, se v tomto řádku nezohledňuje.

Zemědělské organizace zabývající se chovem kožešinových zvířat v klecových podmínkách (lišky různého zbarvení, polární lišky, norci a nutrie) na řádcích 27 – 30 uvádějí celkový počet poražených zvířat včetně nucené porážky hlavního stáda. (samice a samci) a mláďata narozená v běžném roce , obě ve vlastnictví farmy a získaná zvenčí.

Řádky 31 a 32 se vyplňují v oblastech s rozvinutým pasením sobů paroží.

1. Federální státní rozpočtová vzdělávací instituce vysokého školství Samařská státní agrární univerzita (katedra „Anatomie, porodnictví a chirurgie“, profesor, vedoucí katedry)

p.g.t. Ust-Kinelsky, region Samara, Rusko

2. Federální státní rozpočtová vzdělávací instituce vysokého školství Nižnij Novgorod Státní zemědělská akademie (Katedra „Soukromé zvířectvo, chov hospodářských zvířat a porodnictví“, doktor veterinárních věd, prof., vedoucí katedry)

Nižnij Novgorod, Rusko

3. Federální státní rozpočtová vzdělávací instituce vysokého školství Samařská státní zemědělská akademie (katedra „Anatomie, porodnictví a chirurgie“, postgraduální student katedry)

p.g.t. Ust-Kinelsky, region Samara, Rusko

4. Federální státní rozpočtová vzdělávací instituce vysokoškolského vzdělávání Samařská státní agrární univerzita (student 5. ročníku)

Stránky:
s 29 na 33
Status:
zveřejněno
Přijato:
Schválený:
Vyslán:
Klasifikátory:

Vyšší atestační komise 06.02.2000. XNUMX. XNUMX Veterinární a zootechnika
MDT 63 Zemědělství. Lesnictví. Lov. Rybářství
SRSTI 68.39 Hospodářská zvířata
OKSO 35.06.01 Zemědělství

Jazyk materiálu:
ruská angličtina
Klíčová slova:
cyklus, index, plodnost, porod, servisní období, inseminace, involuce

Abstrakt (ruština):
Účelem studie je zvýšení reprodukční schopnosti krav v podmínkách intenzivní technologie produkce mléka. Bylo zjištěno, že v období 40-60 dnů po otelení bylo plodně inseminováno 9 krav, v období 80-100 dnů – 24 krav, v období 110-130 dnů – 48 krav, v období 150- 180 dní – 9 krav. Celkem ze 100 krav bylo inseminováno 90 % krav, 10 krav nebylo inseminováno ani po 200 dnech, a to přesto, že všechny krávy účastnící se studie byly zkontrolovány rektálním vyšetřením a ultrazvukem na ukončení involuce dělohy. Bylo zjištěno, že u krav inseminovaných 110-130 dnů po otelení (skupina 3) byl index plodnosti 0,6; 0,8; 1,0 je menší než u krav skupin 1, 2 a 4, v tomto pořadí. Délka porodu a průběh poporodního období souvisí s načasováním inseminace po otelení. U krav inseminovaných po 40-60 a 80-100 dnech je doba porodu o 0,97 a 1,22 hodiny delší než u krav inseminovaných 110-130 dnů po otelení. U 3. skupiny krav nebyla retence placenty zaznamenána v první skupině, procento retence placenty bylo 20, ve druhé – 10, ve čtvrté – 10%. U 10 krav z první skupiny byly zaznamenány poporodní komplikace: ve formě subinvoluce dělohy v 8 % a akutní purulentní katarální endometritidy ve 2 %. Nejoptimálnější období pro inseminaci vysoce produkčních krav po otelení je tedy 110-130 dní, což zřejmě přispívá k lepší připravenosti morfofunkčního stavu pohlavních orgánů vysoce produkčních krav po otelení, stejně jako důsledek poklesu mléčná dominance. U krav, které nebyly inseminovány po 200 dnech, byly zjištěny skryté zánětlivé procesy v děloze.

Klíčová slova:
cyklus, index, plodnost, porod, servisní období, inseminace, involuce

Studium reprodukční funkce krav je často prováděno na základě posouzení kvality plemenných zvířat odděleně od posouzení reprodukční schopnosti krav s úrovní jejich mléčné užitkovosti. V tomto ohledu vyžaduje studium biologie reprodukce zvířat s přihlédnutím k úrovni jejich mléčné produktivity povolení. Zvyšování reprodukční funkce krav v podmínkách intenzivní techniky je spojeno především s poskytováním zvířat nezbytných podmínek pro krmení a ustájení, zlepšováním inseminačních technik a využíváním nových biotechnologických metod reprodukce. Zároveň je nutné zohlednit genetickou podmíněnost reprodukční funkce a vypracovat optimální dobu inseminace po otelení u vysoce produkčních krav s přihlédnutím k fyziologickému stavu jejich reprodukčního systému. Mezi mléčnou žlázou a genitáliemi existují specializované reflexy, jejichž realizace vyžaduje přiměřenost stimulace a přítomnost určitého receptivního pole, které ovlivňuje reprodukční funkci. V tomto ohledu má vědecký a praktický význam studium načasování inseminace vysoce produktivních krav po otelení [1-10].

Účel výzkumu – zvýšení reprodukční schopnosti krav v podmínkách intenzivní technologie produkce mléka.

Cíle výzkumu – stanovit období plodné inseminace krav po otelení; studovat plodnost studovaných skupin zvířat v závislosti na době inseminace; studovat průběh porodu v poporodním období u krav pokusných skupin; definovat
základní krevní ukazatele krav v závislosti na obdobích inseminace.

Materiály a metody výzkumu . Materiálem pro studii jsou vysoce produktivní holštýnská zvířata mléčného komplexu Státního jednotného podniku SO „Kupinskoye“ z okresu Bezenchuksky v regionu Samara s úrovní produkce mléka 7500 kg mléka nebo více. Během experimentu bylo analyzováno období plodné inseminace u 100 krav po ukončení involuce dělohy. Všechny krávy jsou podobné co do užitkovosti mléka, živé hmotnosti a věku (v laktacích). Na základě načasování úspěšnosti inseminace byly všechny krávy rozděleny na
4 skupiny. Studovali jsme reprodukční schopnost krav studijních skupin podle načasování fertilní inseminace po otelení, index inseminace ve vztahu k morfobiochemickým krevním parametrům, průběh porodu, poporodní období a projevy poporodních komplikací. Digitální materiál experimentálních dat byl zpracován metodou variační statistiky pro zjištění spolehlivosti rozdílů mezi porovnávanými ukazateli pomocí Studentova t-testu, převzatého ve vědě o zvířatech a veterinární medicíně, pomocí softwarového balíku Microsoft Excel 10.

Výsledky výzkumu . V období od 40-60 dnů bylo inseminováno 20 krav, z toho 9 krav (45 %) úspěšně inseminováno, index inseminace 1,5. V období 80-100 dnů inseminována
Úspěšně bylo inseminováno 52 krav, 24 krav (46,1 %) s inseminačním indexem 1,7. Během
Během 110-130 dnů bylo inseminováno 63 krav, plodnost inseminace byla 76,2 %. Během
150 krav bylo inseminováno 180-10 dní, plodnost inseminace byla 23,3 %. Interval mezi pohlavními cykly závisí na době inseminace. Rytmičtější byla u krav inseminovaných v období 110-130 dnů a průměrně 22,3 dne.

Pro zjištění vztahu ukazatelů reprodukční schopnosti krav po otelení v závislosti na obdobích inseminace s metabolickými procesy v těle krav byla provedena biochemická analýza hlavních krevních ukazatelů pokusných zvířat (tab. 1).

Morfobiochemické parametry krve pokusných zvířat

Krevní gradient
u krav po otelení

Krevní gradienty během období inseminace