Co znamenají 3, 9. a 40. den po smrti člověka? /
Vysvětlete prosím, co znamenají 3., 9. a 40. den po smrti člověka. Co prožívá duše zesnulého a kde je v těchto dnech?
Kněz Afanasy Gumerov, obyvatel Sretenského kláštera, odpovídá:
Naše pozemská existence je přípravou na budoucí život: „lidé mají jednou zemřít, ale potom bude soud“ (Židům 9:27). Posmrtné zážitky naznačují, že osvobozená od tělesného tuku se duše stává aktivnější. Zkoušky, které podstupuje bezprostředně po oddělení od těla, jsou duchovní a mravní povahy. Všechno, co udělala, dobré i špatné, zůstává. Proto pro duši od samého počátku posmrtného života (i před soudem) začínají radosti nebo utrpení, podle toho, jak žila na zemi. Svatý Jan Cassian píše: „duše zemřelých nejen neztrácejí city, ale neztrácejí své dispozice, tzn. Začínají již předjímat naději a strach, radost a smutek a něco z toho, co očekávají pro sebe při všeobecném soudu, na rozdíl od mínění některých bezvěrců, že po odchodu z tohoto života jsou zničeni v nic; stávají se ještě živějšími a horlivě přilnou k oslavě Boha“ (Rozhovor 1, kap. 14). V prvních dvou dnech, osvobozená od smrtelného těla, si duše užívá svobody a může navštívit ta místa na zemi, která jí byla drahá. Třetí den ale skončí v jiných oblastech. Známé je zjevení, které anděl dal svatému Macariovi Alexandrijskému (zemřel v roce 395): „Když je třetího dne v církvi oběť, duše zemřelého obdrží od anděla, který ji střeží, úlevu od zármutku, který cítí se z oddělení od těla; přijímá, protože za ni byly učiněny chvály a oběti v Církvi Boží, a proto se v ní rodí dobrá naděje. Neboť po dva dny může duše spolu s anděly, kteří jsou s ní, chodit po zemi, kam chce. Proto duše milující tělo někdy bloudí kolem domu, ve kterém byla oddělena od těla, někdy kolem rakve, v níž je tělo uloženo <. >A ctnostná duše jde do těch míst, kde dříve tvořila pravdu. Třetího dne Ten, který třetího dne vstal z mrtvých – Bůh všech – přikazuje napodobovat Jeho Vzkříšení, aby každá křesťanská duše vystoupila do nebe a uctívala Boha všech. Dobrá Církev má tedy ve zvyku třetího dne přinášet oběť a modlitbu za duši. Po uctívání Boha je mu přikázáno, aby ukázal duši různá a příjemná sídla svatých a krásu ráje. Duše o tom všem šest dní uvažuje, žasne a oslavuje Stvořitele toho všeho – Boha. Když o tom všem uvažuje, změní se a zapomene na smutek, který měla, když byla v těle. Je-li však vinna hříchy, pak se při pohledu na potěšení svatých začne rmoutit a vyčítat si: „Běda“ pro mě! Jak jsem se v tom světě rozčiloval! Unášen uspokojením chtíčů jsem většinu svého života prožil v bezstarostnosti a nesloužil jsem Bohu tak, jak bych měl, abych i já mohl být odměněn touto dobrotou. >Po šesti dnech zvažování všech radostí spravedlivých je anděly opět vyzdvižena k uctívání Boha. Církev tedy dělá dobře, když devátý den koná bohoslužby a obětiny za zesnulé. Po druhém uctívání Pán všech znovu přikazuje vzít duši do pekla a ukázat jí místa muk, která se tam nacházejí, různá oddělení pekla a různá bezbožná muka. >Těmito různými místy muk se duše třicet dní chvěje, aby v nich nebyla odsouzena k uvěznění. Čtyřicátého dne opět vystupuje, aby uctívala Boha; a poté soudce určí vhodné místo pro její záležitosti <. >Církev tedy jedná správně, když připomíná zesnulé a ty, kteří přijali křest“ (sv. Macarius Alexandrijský. Slovo o exodu duší spravedlivých a hříšníků. – „Křesťanské čtení“, 1831, část. 43, str. 123-31; „Jak duše tráví prvních čtyřicet dní po opuštění těla,“ M., 1999, s.

Při opětovném tisku odkazu
na Pravoslavie.Ru je vyžadováno
var hot_s = document.createElement(‘script’); hot_s.type = ‘text/javascript’; hot_s.async = true; hot_s.data-src = ‘https://js.hotlog.ru/dcounter/164074.js’; hot_d = document.getElementById(‘hotlog_dyn’); hot_d.appendChild(hot_s);
Jsme na sociálních sítích
Přihlaste se k odběru našeho zpravodaje
- Výběr redakce
- Pravoslavný kalendář
- Nové knihy